Bez ledovců jižní pól, Florencie bez nebe, bez Vesuvu Neapol…
Některé věci si nelze při nejlepší vůli představit, například fotbal bez míče nebo volební studio České televize bez Marcely Augustové. Na jiné jsme si vcelku snadno zvykli. Hospody máme bez cigaret, telefony bez zatočených šňůr. Koruna Česká (jako politická strana) prezentuje monarchismus bez krále, což je, poctivě řečeno, pravda jen z části. Asi 0,16% obyvatel této země stále věří, že Koruna Česká nabízí cestu králi na trůn, podle 99,84% ne. Zkusme to ale pootočit.
Zkusme si na chvilku představit politickou stranu Koruna Česká, která krále na trůn nenabízí. Vychází z určitých historických tradic, nenaskakuje na populistická témata, ale hraje na hřišti současné ústavnosti a nemá v úmyslu ho měnit.
Taková strana, mimochodem, dnes na politické scéna chybí jako sůl. Strana, která cílí na zklamané voliče ODS, kteří se nesmířili s posunem do politického středu, strana, která cílí na zklamané voliče KDU, kteří se nesmířili s rozchodem s konzervativním ukotvením. Strana, která by ráda oslovila voliče, kteří volili starou dobrou TOPku.
Na podzim se bude volit do třetiny Senátu a všech obecních zastupitelstev. Pamatuji si, jak vedení strany odmítalo angažmá v evropských volbách, protože si chtělo svou pozici odpracovat mravenčí prací zezdola. Z radnic do krajů, z krajů do Prahy. Místo toho příznivcům přeje stranický web požehnané Velikonoce, upozorňuje na měsíc starou přednášku o Japonsku a na záložce “volby” vyzývá k zasálení (opravdu zasálení) darů na sněmovní volby 2025.
Monarchii bez krále tak zjevně prosazuje politická strana bez politiky a politiků. Za to ovšem s velmi detailní představou o budoucí ústavě. Na podzim 2024 hovořil předseda strany a úkolu dovybudovat soustavu místních stranických organizací. Pokud si dobře vzpomínám (usilovně se od té doby snažím vytěsnit prožité z hlavy), klíčovým bodem sněmu byla úprava stanov a transformace regionálního pražského sdružení na místní. Ale je možné, že to bylo obráceně nebo úplně jinak. Primárně mi jde o to, kolik lidí už Korunou Českou proteklo, aby si postupně prožilo “jde to, půjde to, snad to půjde, snad by mohlo, to asi nepůjde, fakt ne, to nepůjde”. Kdyby se s nimi lépe pracovalo, už by dnes možná strana měla v průzkumech desetkrát vyšší preference a atakovala by klíčovou metu 1,5%.
Jeden by si až povzdychl, jestli skutečně “stačí uvěřit”, jak hlásá stranický volební plakát. Ale na druhou stranu, přání k Velikonocům není třeba každým rokem měnit.
Takže teď vážně. Vážně tu nemáme nic řešení? Co zrušení malých radnic v Praze, zrušení krajů v ČR, funkční pilíř místních samospráv na okresní úrovni, odmítnutí dekarbonizačních cílů, rezilience vůči neustálé byrokratizaci života, co téma privatizace ČT+ČRo+ČTK, co přenos daňové zátěže ze zdanění vítané práce na zdanění ladem ležících nemovitostí, co plné školné na vysokých školách, nebo možnost opt-outu z průběžného důchodového systému, co plný odpočet investic do penzijních fondů, podpora reverzních hypoték, modernizace armády podle zkušeností z ukrajinské fronty – levné drony místo předražených tanků, děl a letadel, co redukce zahraničních diplomatických misí, nebo povinná angličtina od třetí třídy a další cizí jazyk jen při dosažení anglické úrovně B2, praktická podpora start-upů, co zvýšit odpočty na děti a hlavně, co je udržet i v případě již dospělých dětí, pokud zdárně dokončily střední školu, co zjednodušit propouštění zaměstnanců, co natvrdo zakázat mobily na prvním stupni, co umožnit vstup na sociální sítě až plnoletým ověřeným uživatelům, co souhlasit se skutečnou federalizací EU a hlavně, co konečně postavit sochu Radeckého na pražském Malostranském náměstí?
Na podzim budou senátní a obecní volby. Následovat budou tradiční výmluvy proč to zase ne(vy)šlo. A pak tu budou Vánoce a Velikonoce. Monarchisté mohou být bez krále, ale politické strany nepřežijí bez aktivních členů. V běžném roce funguje aktivní člen na týdenní bázi v místním sdružení, jednou za kvartál na zemské úrovni a jednou za půl roku na celostátní. Ve volebním roce se aktivní člen věnuje stranické politice denně. A kandidáti mnoho hodin denně. V dešti, horku, na cestách za voliči, na internetu. Tady má Koruna Česká hlavní deficit, ne v absenci krále.
Napsat komentář