Několik poznámek…
Výstava se letos zaměří na Habsburky, potrvá do konce září
Sedm zástupců státu, katolické církve a města Prahy v pondělí otevřelo Korunní komoru svatovítské katedrály a vyzvedlo z ní české korunovační klenoty. Jedny z nejvýznamnějších symbolů české státnosti budou od úterý vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu. Vstup je zdarma. První čtyři dny si klenoty budou moct prohlédnout školáci, od 19. do 28. září bude výstava přístupná veřejnosti. Loni si klenoty prohlédlo přes 51 500 lidí včetně škol.
Prezident Petr Pavel předloni rozhodl o tom, že budou klenoty na Hradě vystavovány každoročně. Letošní výstava s podtitulem Habsburkové 500 seznámí návštěvníky s osudy korunovačních klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526 do konce 18. století.
Klenoty lze z Korunní komory, kde jsou dlouhodobě uschované, vyjmout jen v případě, že se sejde všech sedm klíčníků. Jsou jimi prezident, premiér, předsedové Senátu a Sněmovny, pražský arcibiskup, pražský primátor a děkan Metropolitní kapituly svatého Víta v Praze.
Stejně jako dříve bude vstup na výstavu bezplatný a podle informací Hradu bude možný vždy od 9.00 do 17.00. Lidé si prohlédnou svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko, k vidění bude také korunovační roucho z roku 1653.
Výstava bude sledovat příběh českých korunovačních klenotů od jejich uložení na Karlštejně v 16. století přes přesun do Vídně během třicetileté války až po slavnostní převoz do Prahy v roce 1791.
Tehdy se na přání zemských stavů natrvalo vrátily na Pražský hrad a staly se jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.
Součástí výstavy budou i předměty spojené se správou a s ochranou klenotů, například historické klíče strážců korunního archivu a korunovačních klenotů, kterými se v minulosti uzamykala dvojice dveří vedoucích do korunního archivu u Svatováclavské kaple.
Svému účelu posloužily české korunovační klenoty naposledy 7. září 1836, kdy byl korunován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli.
Tolik text iRozhlasu.
Krátké poznámky
Všimněme si, jaký máme všichni vztah k symbolice. Jak se opakovaně dočítáme, že klíčníků je sedm a kdo jimi je.
Oceňme souhlas prezidenta spojit letošní výstavu s pětisetletým výročím Habsburků (1526).
Přečtěme si něco o moderních monarchiích – například v Norsku zrušili korunovace už v roce 1908 a králové tam nastupují na trůn po složení slavnostní přísahy. V Dánsku byl poslední “pomazaný král” Kristián Osmý, korunovaný v roce 1840. Nástup nového panovníka veřejně proklamuje předseda vlády z balkónu christiansborského paláce. Posledním švédským “korunovaným králem” byl Oskar Druhý (1873). Jinými slovy, byť v jiné souvislosti, “nekorunovace” Františka Josefa a Karla Prvního nijak nesnižuje fakt, že byli právoplatnými českými králi.
Napsat komentář