Komentáře k Jan Divecký https://jan.divecky.cz Soukromé stránky Fri, 23 Oct 2026 15:20:37 +0000 hourly 1 https://wordpress.org/?v=7.1.4 Komentář k příspěvku Rodičovství od admin https://jan.divecky.cz/rodicovstvi/#comment-82 Fri, 23 Oct 2026 15:20:37 +0000 https://jan.divecky.cz/?p=1703#comment-82 Odpověď na Irena Tausingerová.

Děkujeme 🙂

]]> Komentář k příspěvku Rodičovství od Irena Tausingerová https://jan.divecky.cz/rodicovstvi/#comment-81 Fri, 23 Oct 2026 13:04:05 +0000 https://jan.divecky.cz/?p=1703#comment-81 Šalom,poslechla jsem si až dnes a opět děkuji, velmi inspirující a důležité téma. A zcela upřímně jsem přesvědčená, že vychovat dceru je můj největší úspěch.

]]> Komentář k příspěvku Zpráva dne: Fotbalový zázrak se nestal od Shmil https://jan.divecky.cz/zprava-dne-fotbalovy-zazrak-se-nestal/#comment-55 Thu, 25 Jun 2026 16:22:34 +0000 https://jan.divecky.cz/?p=1454#comment-55 Odpověď na Utesilova.

Jasně, také jsem to nechápal. Ale myslím, že českému fotbalu ujel vlak. Dávno. Kdy naposled zkusil někdo v Repre přejít jeden na jednoho? Přihrát z první do volného prostoru? Přesprintovat obránce a dát do kapsy před bránu? Udržet míč po zisku u nohy. Prokázat skvělý první kontakt?

Jediné, co nám fakt šlo líp než jiným, byly dlouhé auty. Ale to je málo…

]]> Komentář k příspěvku Zpráva dne: Fotbalový zázrak se nestal od Utesilova https://jan.divecky.cz/zprava-dne-fotbalovy-zazrak-se-nestal/#comment-54 Thu, 25 Jun 2026 14:37:04 +0000 https://jan.divecky.cz/?p=1454#comment-54 Z vykonu česke reprezentace viním celý realizacni tým. Nebyla urcena zakladni kostra tymu. Tym neměl fyzičku. Nechat na lavičce hrace, kteri nastupují v v ligach anglických resp německych mi prijde jako PŘEPYCH.

]]> Komentář k příspěvku 1526 – Ferdinand První od Shmil https://jan.divecky.cz/1526-ferdinand-prvni/#comment-43 Wed, 03 Jun 2026 21:27:03 +0000 https://jan.divecky.cz/?p=1297#comment-43 Chceme-li se pustit dál v úvahách o českém monarchismu, bude zřejmě nezbytné zaměnit podmět s předmětem. Habsburkové nejsou součástí českých dějin, to my jsme součástí habsburských dějin. Habsburkové ovládali prostor, ve kterém mimo mnoha jiných národů žili i Češi. S koncem absolutismu, s koncem poddanství, s nástupem jazykového nacionalismu, s vítězstvím liberalismu, kritické žurnalistiky a se zformováním občanské společnosti odumřel koncept, ve kterém panovníkovi náleží země a národy jako přirozené državy.

Tento proces proběhl všude v Evropě jako součást přirozeného vývoje, řekněme politické emancipace středních vrstev a v jejím důsledku s prosazením myšlenky všeobecného volebního práva. Zbyly po ní relikty monarchismu, vznešené rodiny panovníků bez reálné moci, případně skutečných panovníků států bez reálného významu (Monako, Lichtenštejnsko). Pokud by dopadla válka v roce 1918 jinak, mohli mít dnes Britové prezidenty a my konstitučního císaře, barevný symbol bez skutečného vlivu na chod státu.

Pokusy vymazat Habsburky z českých dějin jsou absurdní, protože bez Habsburků nedávají české novověké dějiny smysl. Dnešní historikové to již otevřeně sdělují a je otázka času, kdy na to kývne i lhostejná většina společnosti. Naše spojení s Habsburky ovšem končí rokem 1918, který byl méně krutou alternativou vymření starších panovnických dynastií Přemyslovců, Lucemburků či Jagellonců. Civilizace přeci jen pokročila, takže Habsburkové nemuseli být zbaveni života, aby přišli o moc. Důsledky jsou ale stejné – uvolněný trůn.

Na počátku habsburského vzmachu stál Karel Pátý s představou univerzální říše. S jeho konceptem vlády by ovšem asi dnes málokdo v lidovém referendu souhlasil. Pouhých padesát let dvacátého století (1918-1968) proměnilo české země víc, než předchozích tisíc let. Padla tisíciletá monarchie založená prvními Přemyslovci, byly přervané po staletí budované vazby na jih a západ, zásadně se proměnila demografie země nejprve vyvražděním Židů, následně vysídlením Němců a definitivně silnou emigrační vlnou po Srpnu. Byl zdevastován tradiční venkov, rozvrácena drobná řemesla. Nyní tu vyrůstá pátá generace plně adaptovaná na nové poměry. Číst Haškova Švejka je dnes pro mladé Čechy četbou o neznámém světě plném neznámých reáliích, stejně jako četba o Dostojevského Rusi.

]]>