Monarchistický průvodce komunálními volbami, podzim 2026
Koruna Česká vyrazila na steč a rozhodla se nasadit své muže (a ženy) do bitvy o české a moravské radnice.
Titulku navzdory je třeba několik čísel pro pochopení souvislostí. V ČR je k dnešnímu datu 6 258 obcí. Koruna Česká postavila vlastní kandidátku v šesti z nich. A ve čtrnácti dalších se nějaký politicky organizovaný monarchista přidal na cizí kandidátku.
Dále je dobré vědět, že v komunálních volbách kandiduje 212 různých stran a uskupení. Ze všeobecně známých stran má nejvíce kandidátů KDU (11 013), dále pak ODS (8 679), ANO (7 591). Mediálně vysmívaná SOCDEM postavila 1 334 kandidátů. Až v tomto kontextu je třeba nahlížet na 64 hrdinů pod značkou KČ. (Ovšem stále jich je o dva více nežli má MOUREK.)
Kde končí recese, útok na lopatky větrného mlýna a kde jde o skutečnou kandidaturu je těžké posoudit. Uvidíme po volbách. Zatím je možné říct, že KČ kandiduje i v Praze, konkrétně na „Patnáctce“, kde v samostatné kandidátce kandiduje osamocený kandidát, publicista a zakladatel Monarchistických novin, devatenáctiletý Erik Pašingr. Na Hradecku to v Měníku na samostatné kandidátce zkusí (také sám) pan Kudrna. Chvíli jsem doufal, že to je okresní Mělník, věnné město na soutoku Labe a Vltavy. Není.
Ve větším počtu to tradičně zkoušejí Plzeňáci a opravdu dlouhé kandidátky postavili monarchisté v Olomouci a Prostějově.
Kromě čelního útoku pod zástavou KČ to zkouší ještě čtrnáctka dalších na kandidátkách jiných uskupení, přičemž některá želízka v ohni jsou skutečně žhavá.
O čem to svědčí? Předně o tom, že i mezi monarchisty jsou stále lidé ochotní se osobně angažovat v lokální politice a případně zviditelňovat značku své strany. V komunálních volbách v ČR o nic jiného ani jít nemůže, protože skutečná „politika“ začíná až na úrovni krajů. Říkali to v podcastu Vlevo dole, takže je to pravda. Snaze se ukázat odpovídá i předvolební grafika, která hlásá stručně a jasně „kandidujeme“.
Komunální volby jsou vlastně inverzní obdobou sněmovních voleb či senátních voleb. Tam se KČ může ukázat, ale nemá šanci vyhrát. V obecních volbách může urvat několik mandátů, ale nijak se tím nezviditelní. Jde tedy primárně o osobní aktivitu členů a tu je v dobách celkového úpadku zájmu cenit a vyvažovat zlatem. Zejména dvě velké moravské kandidátky plné jmen, byť se často opakujících.
Co si z toho může vzít nešťastný volič, fanoušek monarchie? Těžko říct. Například na Praze 15 se volí 31 zastupitelů, takže to bude mít Erik těžké. Naštěstí se chce hlavně, „zasadit o posilování transparentnosti radnice, zastupitelstva a rady. Důvěra mezi obyvateli a samosprávou musí být udržována. Radní i zastupitelé by měli veřejnost informovat o své činnosti v radě a zastupitelstvu. Politici by si neměli nechávat pro sebe plány o rozvoji Prahy 15 do posledních chvil„, takže možné najde pro své úsilí rozumné spojence. Ovšem mnohem pravděpodobněji bude i po volbách sledovat místní politiku jako zanícený divák.
Opačné problémy řeší Pohleď, jejíž zastupitelstvo má sedm členů. Tam mají pouze jednu kandidátku, byť je na ní letos osm jmen, takže jeden bude muset z kola ven a spolknout hořkou pilulku neúspěchu. My přejeme současnému dlouholetému starostovi obce a tudíž formálně zdaleka nejúspěšnějšímu monarchistovi v barvách KČ, Jindrovi Holubovi, štěstí a zdar. Je ovšem pravda, že to Jindřich Holub bere oficiálně jako NK – nezávislý kandidát.
Naše rada voličům zní takto: Volte koho chcete, nikdo nic nepozná, Koruně nepomůžete ani neublížíte.
Těžší je to s radou straně jako takové. Trpělivě zvládá život v bouřlivých dobách. Snaží se na sebe neupozorňovat, neprovokovat. Její preference a viditelnost jsou konstantní jako pí (π) a stejně tak nezměřitelná. Její potenciál je prakticky nekonečný jako řada číslic Ludolfova čísla a redukce na 3,14 dává smysl. TROJE volby – okres, sněmovna, eu-parlament, ČTYŘI ministerstva – bezpečnost (vnitro + spravedlnost + obrana), finance, hospodářství (průmysl + zemědělství + doprava + životní prostředí) a úřad vlády (premiér + zahraničí + sociální věci + školství + zdravotnictví…) a JEDEN král.
Závěrem. Pokud číslo kandidátů odráží počet osob ochotných se veřejně angažovat, je 64 jedinců ze 190 tisíc opravdu málo.
Zbývá poslední otázka – „A jaká je výmluva letos?“
Napsat komentář