Tento text je několik let starý, ale vlastně stále aktuální…
Předem všechna čest olomoucké RS, která i letos organizuje říjnový Pochod za monarchii, tedy něco, co nám v Praze bude chybět, ne že ne.
Pražský Pochod za monarchii přitom měl svou tradici a nabízel i v hlavním městě alternativu „oslavám“ či „připomínkám“ vzniku republiky. Disentní hlas je důležitý, i když je tichý. Pochodem bylo možné dát najevo, že ne všichni jsme nadšení z rozpadu monarchie ať již ve smyslu státní formy (prosazení republikánského zřízení) nebo ve smyslu rozdrobení po staletí utvářeného soustátí, které nás, slovy Františka Palackého, chránilo před Německem a Ruskem (jak prozíravé!), případně pro nepřirozené spojení korunních zemí se severní částí Uher (dnešním Slovenskem), které českým politikům umožnilo ignorovat hlasy tří miliónů našich německy mluvících občanů…
Říjnový Pochod za monarchii čelil v poslední době kritice. Bylo mu vyčítáno, že je negativně pojatý (smutek z rozpadu monarchie, odmítání republiky), tvrdilo se, že se jeho potenciál vyčerpal, že počet účastníků postupně klesal a kdesi cosi. Pravdou ovšem spíš je, že na vině nebyl říjnových pochod, ale prostá únava lidského materiálu, nechuť či neum přijít s nějakým nápadem, neschopnost oslovit širší veřejnost, tedy tradiční slabiny soudobého českého monarchismu.
Místo října se tedy vybral červen. Patnáctý červen, datum, které nikomu nic neříká. (Jistě, formálně si připomínáme první českou korunovaci, ale kdo z vás toto datum znal, než s ním vedení Koruny České přišlo? A víte o někom, kdo by si toto datum pamatoval s výjimkou několika organizovaných monarchistů? Ať se vaše děti či vnuci optají ve škole pane učitele dějepisu – vsadím boty, že nebude vědět…) Forma zůstala zachována a výsledek? Lidí nebylo víc, než bývalo v říjnu.
Termín 28. října není jen snadno zapamatovatelný a jednoduše sdělitelný. Nabízí i další výhody – například připadá vždy na státní svátek, na den, kdy mají lidé čas. Také už nebývá horko a ještě nejsou mrazy. A je to den veskrze politický. Pokud se média rozepíšou o vzniku republiky a státních vyznamenáních, tradičně předávaných tento den, mohou se zmínit i o nás, bude-li o čem. Stejně jako v hudbě, kontrapunkt nemusí být velkolepý, aby si ho lidé všimli.
Klesající počty účastníků na organizovaných monarchistických akcí signalizují jediné. Problém nebyl v říjnu, ale v nás.
Autora samého kdysi jeden takový říjnový Pochod pro monarchii ujistil, že nějací monarchisté existovat přece musí…
Napsat komentář